Ač jsem vystudovaná porodní asistentka a speciální pedagog, těmto oborům jsme se věnovala jen chvíli, protože mě osud zavál do úplné jiné profesní sféry, ale srdcem je mi zdravotnictví a psychologie stále velmi blízké.

Akú pleť si mala pred tým, ako rosacea u Teba vypukla?

Co se týče pleti před onemocněním rosaceou – byla naprosto bezproblémová, čistá, zkrátka jsem mohla říci, že mám krásnou pleť. A ani si nevzpomínám, ale myslím, že péče byla maximálně občas krém, nepoužívala jsem make-up. Snad jediná věc mi vadila, protože mám pleť velmi světlou, že při jakékoli fyzické námaze či emoci - zčervenala a návrat do normálu trval déle.

Kedy u Teba rosacea začala a tiež napíš, či si spájaš s nejakou udalosťou, okolnosťou, situáciou

Poprvé jsem zaregistrovala problém po roce od narození mojí první dcery, což mi bylo 30 roků. Přisuzovala jsem to jednorázovému akné. Paní doktorka, již v důchodu, mi správně diagnostikovala rasaceu – já do této doby o takové nemoci neslyšela, nějak jsem se s tím nedokázala ztotožnit, že by  moje pěkná pleť onemocněla něčím takovým a nevyléčitelným a řekla bych, že jsem to celé popřela, nevěřila jí a po chvilkové léčbě jsem tomu přestala věnovat pozornost a dál to nijak neřešila. Až po dalších 6-7 letech, přesně si vzpomínám na ten okamžik - jeli jsem na Slovensko autem na hory a já se v něm podívala do zrcátka a svítilo takovéto silné mrazivé sluníčko a přímo na tu moji tvář a já si vlastně uvědomila tu hrůzu, že to vůbec není pěkný pohled a že mám prostě problém.

Hned po horách jsem opět zavítala na kožní, kde paní doktorka chtěla vyloučit jiné onemocnění a vzala mi z tváře vzorek a histologicky bylo potvrzeno, že se opravdu jedná o růžovku.

A začalo martyrium, které trvá vlastě doteď – poučení, co člověk může, nesmí, čeho se vyvarovat atd. a nekončící léčba. A zároveň i zjištění, že se může jednat o dědičnou záležitost, protože s těmito problémy se začala potýkat i moje maminka, jen v daleko pozdějším věku než-li já.

Ako zvládaš toto ochorenie psychicky?

Určitě to člověka zasáhne. Při každém pohledu do zrcadla vzpomínám na dobu, kdy byla tvář krásně „čistá“. Ale na druhou stranu se tím nestresuju. Jsem si vědoma, že jsou opravdu daleko horší nemoci a tím, že tahle ani nebolí, dá se s ní naučit žít. Např. manžel má astma a jeho boj s neustupujícím kašlem, následnou únavou je opravdu s tím mým hendikepem nesrovnatelný. Dlouhé roky pravidelně běhám a vidím, že tohle opravdu kůži nedělá dobře a návrat do normálu mi trvá třeba 2 hodiny. Ale i tak to pro mě není důvod, aby přestala.

Čo ty a strava a rosacea?

Tuto otázku neumím až tak validně zodpovědět, protože nejsem ten typ, co by se za každou cenu snažil zkoušet vše možné ve stravě a už vůbec ne nějakou „bio“ cestou, ale spíše zdravě s rozumem. Mám pouze vychytané spouštěče, které lokálně zhoršují, ale to se obecně ví – jako čokoláda, červené víno (alkohol ale vůbec nepiju), kokos, horké nápoje, kořeněná jídla….Např. si nenechám odepřít kávu – nedávno jsem četla studii, kdy vazba rosacei s kofeinem nebyla potvrzena, možné zhoršení může vyvolat právě teplota kávy, nikoli kofein samotný. Sladké…též by se nemělo, ale když je mi nabídnut dobrý zákusek, neřeším a vezmu jej s chutí.

Čo ty a liečba? liečiš sa u dermatologa, či iných špecialistov? hľadáš príčinu problému?

Od potvrzení diagnózy jsem pravidelným pacientem dermatologie. Za tu dobu jsem vystřídala i vícero lékařů. Ze začátku postačoval Rozex. Jednou za čas musejí přijít antibiotika, kde je účinek krásně vidět, i když postupně se zase začne pleť horšit. Soolantra byla u mě opravdu bez efektu a to při dodržení všech zásad jejího užívání. Když se onemocnění projevuje pouze tím typem, že je pokožka začervenalá, je to dle mého ještě skvělé …..protože když se potom přidají zánětlivá ložiska, v hojné počtu, která vyskakují každý den, na jiném místě a již nejdou ani zdárně zamaskovat, je to bohužel už zcela jiný level. V odborné literatuře se nejedná o fáze zhoršení, ale jiný typ růžovky, které se mohou vzájemně kombinovat. A já bohužel po letech celkem klidové fáze jsem se díky velkému, cca 3-měsíčnímu stresu, dostala do takového zhoršení, že už jsem se i styděla chodit mezi lidi, v práci to pro mě bylo utrpení, měla jsem tendenci se lidem omlouvat a vysvětlovat jim, proč vypadám tak, jak vypadám. Jsem založením pohodový člověk, snažím se i vědomě si nepříjemné věci zanalyzovat tak, aby mě příliš netrápily, ale tady bylo pro mě opravdu velmi náročné období, kdy manžel onemocněl a do toho řešil velké problémy v práci, o kterou následně přišel…..a než se toto celé vyřešilo, tvář zareagovala následně velmi znatelně a nepomohlo už nic jiného, než velmi silná a dlouhodobá antibiotika. A když se potom vrátila pohoda, žádný stres, je to nyní už 2 roky, ale pleť se mi do podoby, jak byla předtím, nevrátila. Stále má červená zánětlivá ložiska a já si pomalu zvykám na to, že takhle to ta nemoc má….

A příčinu téhle nemoci vlastně neřeším….mám načteno na toto téma celkem dost a ta prozkoumána a jasně definována není, tudíž k tomu přistupuji jako k faktu.

A nakoniec rutina? aká sa Ti osvedčila a naopak čo by si ružovkárov určite neporadila, prípadne čo Ti poškodilo. Máš rovnakú rutinu, alebo inú, v závislosti od stavu pleti?

Rutina? Odlíčit, vyčistit, namazat Při této nemoci je kontraindikován peeling. A vůbec veškerá činnost, která pleť fyzicky namáhá. Už mám za ty roky vychytané přípravky, které má tvář přijímá a sem tam vyzkouším nějaký přípravek, který doporučuje stejně nemocný a pomáhá – jako např. zinková mast, syrné mýdlo nebo ichtamolová mast. Ráda bych objevila i nějaký zázračný make-up, který nejenom zakryje vše, ale zároveň bude tolerován a problém nezhorší, na tom teď musím zapracovat, jen zatím nevím, jakou cestu zvolit – vzhledem k ceně, druhům, značkám atd….doporučeních je milion a vyznat se v nich chce čas.

A nakoniec by ma zaujímalo, ako vnímaš toto ochorenie - čo Ti dalo a čo vzalo?

Jednu zvláštní věc mi to opravdu dalo – dnes mi pleť ostatních připadá velmi krásná Dřív jsem si vůbec něčeho takového u druhých nevšímala a teď si vždycky s oblibou jejich tváře prohlížím a všichni je mají tak hezké. A vzalo? Krom toho pocitu krásné pleti, tak si v létě vždy uvědomím, že musím mít tvář zakrytou, chráněnou a nějaké přímé opalování je prostě pasé.

 Jedna důležitá rada je, vybrat si i správného lékaře. Ne všichni dermatologové mají s touto nemocí zkušenost a není dobré být pokusnými králíky. Dokonce největší odborník na rosaceu v Česku MUDr. Nevoralová radí, aby to byl specialista přímo na choroby obličeje. Ale to je myslím nedosažitelné. Další důležitou věcí je používaná kosmetika – jednak je potřeba vyzkoušet, trpělivě – co člověku dělá dobře a naopak a nenechat se zlákat reklamními slogany „ na červenající pleť“. Např. micerální vody nejsou vhodné ani pro zdravou pleť, natož pro nemocnou. A vyvarovat se obecně známých faktorů- saunování, přímé opalování.

A závěrem - sdílela jsem nedávno i tento článek, který by mohl být pro někoho vodítkem a cestou.

http://www.krkavcimatka.cz/2020/01/25-let-s-akne-moje-podivna-cesta-za.html?fbclid=IwAR2RWHw1c7l9Lp1apaNMkPj8LblHpwsJrEUUFzQqekhFQwT_RkRw5TWsZoc

A Tobě, Peti, moc děkuji za tuto aktivitu, která ostatním pomáhá.

Markéta S., Brno