Zaujímal by ma tvoj názor na prepojenie kožného ochorenia rosacea a iné pridružené ochorenia, ktoré vo svojich príbehoch uvádzame? 

Zajisté ne každý, kdo trpí na rosaceu, bude mít i další přidružené onemocnění. Ale, u hodně kožních chorob či projevů již spojitost s určitými autoimunitními nemocemi známe. Třeba zrovna u rosacey je to již nějakou dobu dokázané. Víme, že růžovka není jen kosmetický problém. Nevadí člověku jen tím, že má začervenalé tváře a pocit horkosti. Její dopad, projevy a souvislosti přesahují obor dermatologie. Vyznačuje systémovým zánětem v těle a abnormálními neurocévními procesy. Je dokázáno, že ženy, které trpí rosaceou, mají vyšší výskyt celiakie, roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy a diabetu 1. typu. To jsou všechno autoimunitní nemoci. Ale i další kožní choroby jsou spojené s autoimunitou. U lupusu známe charakteristický motýlovitý erytém na obličeji, u celiakie se může objevit

Duhringova herpetiformní dermatitida. Sjogrenův syndrom nám o sobě dává vědět suchou kůží a mnohdy ekzémem. A pak je tu samostatná kapitola atopického ekzému, který je již sám klasifikován jako autoimunitní choroba. A již jedna jediná autoimunitní diagnóza znamená otevřené dveře pro autoimunitní diagnózy další.Takže spojitost je dokázaná a dá se říct, že někdy jsou určité kožní projevy znakem autoimunitních nemocí. Je třeba na to v praxi více myslet, zvláště tehdy, když se k problémům s pokožkou přidávají i jiné, systémové projevy.

Proč je to tak důležité?

Protože některé autoimunity, ač se velmi špatně léčí, tak včasná diagnostika je důležitá pro sledování pacienta. Autoimunitní choroby jsou nevyzpytatelné, signifikantně ovlivňují kvalitu života. Ty, které ovlivnit můžeme, vyžadují náročnou, drahou léčbu. Některé autoimunity představují i zvýšené riziko určitých maligních nádorů. Jejich sledování a léčba patří potom nejenom do rukou dermatologa, ale hlavně revmatologa a imunologa.

Navíc třeba rosacea a část autoimunitních chorob mají společnou terapii, která projevy obojího signifikantně zmírní. Toto nevyřeší pouze dermatolog.

Testy sú často krát bez nálezu, ale symptómy sa objavujú. Ako sa toto dá vysvetliť?

Skoro každý pacient trpící kožním onemocněním, ví, že strava jeho symptomy ovlivňuje hodně. Rosacea i třeba atopický ekzém jsou toho příkladem. V praxi mnoho pacientů udává signifikantní zhoršení po tropickém ovoci, silném koření, rajčatech, zvýšené konzumaci cukru, lepku…prostě to jíst nemohou, jinak ví, že by bylo zle. Přitom ve studiích souvislost s dietními opatřeními a projevy ekzému prokázána nebyla. Praxe a život ale ukazují, že strava a některé potraviny dokáží symptomy ovlivnit velmi podstatně. Skoro každý, kdo nějakým kožním problémem trpí, si za čas vypozoruje, co mu dobře nedělá. Někdy je to ale velmi těžké, protože reakce se objevují i zpožděně, navíc má na onemocnění vliv více faktorů než jen strava.

Co se týká diagnózy histaminové intolerance (HIT), tak zde se stalo nešťastným trendem stanovování enzymu diaminooxidázy (DAO). Ten je nyní vyšetřován u přemíry pacientů, přitom stále více důkazů napovídá, že to není žádný relevantní marker a na základě výsledku nelze stanovit diagnózu HIT. Laboratoře ale testy v současné době ve velkém nabízejí, lidé o tom někde zaslechli a tak to chtějí. Jen malé procento lékařů problematice rozumí a tak se DAO stanovuje, protože je test k dispozici. Jenomže to může být hodně zavádějící pro další postup. Velmi často se i zbytečně a “uměle” tímto způsobem vyrobí pacient s diagnózou HIT i když HIT ve skutečnosti netrpí. A to je špatně. Diagnóza HIT je pracná a složitá a mělo by se o ní uvažovat tehdy, má-li pacient klinické symptomy, které souvisí s příjmem určitých druhů potravin. Dnes již víme, že diagnóza se v žádném případě nemá stanovovat podle pouhé hladiny či aktivity DAO. Přesto se to v praxi neustále stává i teď, když již víme, že toto vyšetření má velmi nízkou specificitu i senzitivitu. My prostě stále chceme v medicíně vidět ten laboratorní marker, hodnotu, která nám řekne “ano, je to tak, teď můžeme potvrdit diagnózu”. Ve skutečnosti bychom se měli více zaměřit na klinické obtíže pacienta, provokační test, eliminační dietu a pozorování toho, zda po znovuzařazení spouštěcích potravin nastane recidiva symptomů. A z toho vyvozovat závěr a další postup. Jenomže, to je náročnější.

Takže, ohledně testů, stanovování diagnózy a dalšího postupu je třeba někoho, kdo problematice opravdu rozumí a nepostupuje pouze a jenom podle laboratorních výsledků.

Veľa ľudí mi píše o svojich problémoch s rosaceou. Dostaneme sa spolu k strave a možnému vplyvu histamínu na ich stav  - poväčšine nevedia, ale po pár dňoch mi píšu, že akonáhle si odsledovali vplyv histamínu a obmedzili jeho hodnoty - začervenanie výrazne ustupuje. Nie však u každého. A pritom boli na vyšetrení a HIT im potvrdená nebola.  Radím im na čas vynechať tieto potraviny a potom zaradzovať postupne a sledovať. Je to podľa Teba takto dobré? Alebo by mali ísť na vyšetrenie ohľadom histamínovej intolerancie?

Čo podľa Teba Rosacea a reaumatologické ochorenia?

V ordinaci kožního lékaře je určitě žádoucí začít. Ale v některých případech je to i místo, kde by ženy neměly s problémy končit. A to tehdy, mají-li další zdravotní obtíže, které jen zdánlivě s rosaceou nesouvisí. Sem patří zažívací těžkosti, nadměrná únava, zvýšená suchost očí a sliznic, teploty, bolesti kloubů a svalů a dokonce neurologické potíže. Mnohdy ženy tyto problémy přičítají vysokému pracovnímu nasazení, kariéře, péči o děti a stárnoucí rodiče. Až pak jednoho dne přijde stav, kdy ví, že definitivně v pořádku něco není. Protože rosacea a autoimunitní nemoci kůže otevírají dveře k problémům dalším, tak tady je namístě další vyšetření. A to buď u praktického lékaře, ale nejlépe u revmatologa, který se na autoimunitní choroby specializuje. Dobrý revmatolog totiž ví, že všechny výše uvedené fyzické obtíže jsou neviditelné, velmi subjektivní a že i laboratoř může být hlavně zpočátku “němá”. To znamená, že se patologické hodnoty v rozboru krve neukáží ihned. V některých případech se objeví až za čas, někdy i za mnoho let a nebo jsou nejdříve velmi nespecifické. Dobrý revmatolog ale může mít i z těch nespecifických laboratorních hodnot podezření na lupus erythematodeus, chronický únavový syndrom, revmatoidní artritidu nebo Sjogrenův syndrom. Dobrý revmatolog také ví, že Sjogrenův syndrom se dnes již nediagnostikuje pomocí protilátek v krvi, protože velké procento pacientů je v krvi přítomné nemá. A pošle ženu na biopsii slinných žlázek, která je jedinou metodou, jež diagnózu potvrdí či vyloučí. Vzdělaný revmatolog ví, že celiakie není alergie na lepek a nikdy by pacientovi neřekl, že když netrpí průjmem, nemá celiakii. S tím vším jsem se již v praxi u některých lidí setkala a tak někdy bohužel pacient musí obejít lékařů několik, než narazí na toho, který je informovaný.

Poznáme už veľa prípadov, keď sme si dostali pod kontrolu iné zdravotné ochorenie - pleť s rosaceou sa zlepšila - avšak už nikdy nebola v stave ako predtým. Je na toto vhodný laser, ktorý by obnovil funkciu kože z vnútornej vrstvy?

Je otázka, zda je vůbec možné, aby se kůže vůbec do top stavu v jakém byla za plného zdraví, vrátila. Rosacea i revmatologické choroby s ní související jsou chronickým, progresivním onemocněním. To znamená, že mají svoje výkyvy, nikdy se úplně nevyléčí a postupem času se bohužel zhoršují. Jakmile je v organismu nějaký další problém, přidružené onemocnění, revmatologická choroba, tak to ovlivňuje fungování mnoha orgánů, někdy i většiny. Kůži nevyjímaje. Jistě můžeme hodně zlepšit a pleť co nejvíce přiblížit stavu, ve kterém byla, než jsme onemocněli. Ale jestli se vrátí úplně do bezproblémového stavu, tím si nejsem jistá. Ráda bych věřila, že aspoň v některých případech to lze. Laserové ošetření může výrazně pomoci a vykazuje velmi dobré výsledky. Odstraňuje abnormální cévky, redukuje zánět, snižuje podráždění. Toho všeho chceme dosáhnout.

Co nám může bezesporu pomoci je správné stanovení přidružené autoimunitní diagnózy (pokud jí trpíme) a její léčba, pokud je pro nás vhodná. Protože tehdy se většinou upraví i kožní projevy. Revmatologické choroby jsou tak komplexní, že vyžadují také mnohem víc než jenom samotnou farmakologickou léčbu. Velmi důležitá je správná, nutričně vyvážená, protizánětlivá strava, pohyb, zvyšování imunity, vhodná kosmetická rutina, suplementační protokol. A tady se neobejdeme bez multikomplexního přístupu. Dermatolog, revmatolog, imunolog, lékař funkční medicíny, nutriční terapeut, možná i dobrý psycholog a pleťový poradce, který pomůže sestavit vhodnou rutinu k péči o pleť. Ti všichni mohou mít v těchto komplexních případech svoje místo.

Čo by si odporúčila ženám, ktoré sa doma trápia s pleťou, ktorá vykazuje známky rosacei. Váhajú s návštevou dermatológa, pokúšajú sa ju ošetrovať samé. Mali by už v tomto momente riešiť svoj celkový stav?

Určitě bych doporučila konzultaci s kožním lékařem. Ta je velmi podstatná. Jedině dermatolog má diagnostické metody k rozpoznání toho, co se skutečně s kůží děje a viděl již mnoho pacientů s konkrétními kožními onemocněními. Zná a má k dispozici metody léčby. A pokud ženy mají problémy další, o kterých jsme se bavili výše, tak určitě nezůstávat pouze v ordinaci dermatologa.

Pokud se problémy objeví v těhotenství či po porodu, tak tam platí úplně to samé. Těhotenství, porod a šestinedělí, ať jsou sebevíce fyziologickým procesem, představují pro tělo zátěž. Jakákoliv predispozice ke kožním problémům jako je kožní citlivost, suchost, ekzém, rosacea, lupénka či akné má tendenci se zhoršit již v šestinedělí a nebo později v době kojení. A když už jsme mluvili o výskytu autoimunitních onemocnění u žen, tak těhotenství a porod jsou nezřídka vyloženě spouštěčem autoimunitních nemocí, pokud má k nim žena genetické predispozice.

Je tu jedna téma, ktorú taktiež riešimi viacerí a nevidíme možné riešenie.  Pri náročných stavoch s pleťou užívame dlhodobo tetracyklínovú liečbu (niekedy sú to mesiace), ich vplyv na naše trávenie je potom ďaleko horší a to sa opäť prejavuje na našej pleti. Na jednej strane pomoc, na druhej strane ďalší problém. Efekt na pleti je často krát krátkodobý a črevo si hojíme ešte dlhé mesiace po liečbe. Aj za predpokladu, že spolu s atb liečbou užívame probiotiká. Je to začarovaný kolotoč.  

Je dokázáno, že po některých typech antibiotik se nám střevní mikrobiom reparuje do původního stavu až 18 měsíců. Možná i déle. To je velmi dlouhá doba a těžká daň za jedny vybraná antibiotika. Víme, že střevní mikrobiota reguluje imunitu a zánět. Imunita a zánět mají přímou souvislost s projevy autoimunitního onemocnění, zánětlivými procesy v organismu, stavem kůže a pleti. Antibiotická léčba negativně ovlivňuje propustnost střeva. Je také vyslovena domněnka, že neexistuje autoimunitní choroba bez tzv. “Leaky gut syndrome”, jehož vznik je podle všeho s častým užíváním antibiotik spojen. Tady se dostáváme do toho “začarovaného kolotoče”.

Jenže někdy jsou antibiotika nezbytná. Potom je při antibiotické terapii a po ní neméně důležité, jak budeme podporovat svůj mikrobiom a následnou regeneraci střevní výstelky. Po léčbě je vhodné zařadit protokol nutrientů a suplementů na hojení porušené střevní výstelky a znovuobnovení mikrobiomu. Sem patří kromě probiotik a cílené diety včetně výživných masokostních vývarů se zeleninou i konkrétní suplementy. Zařazujeme L-glutamin, trávicí enzymy, vitamín D, kolostrum, proskurník lékařský, quercetin, hydrolyzovaný kolagenu v prášku. Ano, podle posledních výzkumů mají kolagenní peptidy užívané perorálně reparační účinky na mnoho procesů v organismu a kdo vám říká, že ne, ten jen nečetl žádné studie. Tyto suplementační protokoly spolu s dietou, i jinak poskládané, cíleně zaměřené na léčení “leaky gut syndrom” se často používají i při samotných autoimunitních nemocech, trávicích obtížích a kožních projevech. Mají léčebný efekt na zlepšení mnoha autoimunit a jsou součástí terapie u IBD, SIBO, Crohnovy nemoci, revmatoidní artritidy, fibromyalgie, chronického únavového syndromu, autoimunitních onemocnění štítné žlázy, ekzému, lupusu, roztroušené sklerózy.

Tyto protokoly patří do rukou specialisty funkční medicíny, nutričního terapeuta či odborníka v klinické suplementaci, kteří i tak spolupracují s lékařem, protože ne vše je vhodné pro každého a i u suplementů jsou nejrůznější kontraindikace a nesnášenlivosti například s užívanými léky.

Je dávno známé, že antibiotika jsou předepisovány nadměrně a v mnoha případech zbytečně. Čímž nechci říct, že toto dělají všichni lékaři. Někdy jsou antibiotika i při růžovce či atopickém ekzému nezbytná. Jsem ale toho názoru, že pacient nemá být pouze pasivním příjemcem doporučení a farmakologické terapie. Je vždy žádoucí, když se na léčbě spolupodílí, spolurozhoduje o ni a má také právo na to říct ne, pokud například nechce užívat kortikoidy či antibiotika a rád by zvolil jinou možnost. Je tedy nutné si najít dermatologa, který bude empatický, tolerantní a kterému budeme věřit. Poznámky ze strany lékaře na adresu pacienta ohledně kortikofobie či odmítnutí jakékoliv léčby sem nepatří. V Česku (nevím, jak je na tom Slovensko), si stále ještě někdy myslíme, že pacientovo zdraví je naše zdraví. Tak to by to být určitě nemělo. Věřím, že multikomplexní přístup, správná vyšetření, stanovení patřičné diagnózy a odpovídající léčby a aktivní přístup samotných žen, které kožními nemocemi a přidruženými chorobami trpí, jsou to, co dokáže celý stav ovlivnit a zlepšit. Včetně kožních symptomů, které jsou mnohdy na tom všem tím objektivně nejviditelnějším příznakem.

Soňa pôsobí ako pôrodná asistentka v Univerzitnom centre patologických a rizikových tehotenstiev a pôrodov v kanadskom Vencuvery. Zaoberá sa témou asistovanej reprodukcie, ženskej neplodnosti, reprodukčnej medicíny a ovplyvňovanie fertility životným štýlom. 

Venuje sa holistickému poradenstvu v starostlivosti o pleť, anti-agingu a suplementáciou v klinickej praxi a športe. 

Nájdete ju na instagrame ako  @Organicstyle.cz   alebo na jej blogu Organicstyle.cz kde sa venuje ženskému zdraviu, témam ako starostlivosť o pleť, zdravie kože. Taktiež sa venuje konzultáciám v oblasti zdravej pleťovej rutiny.